Kdo jsem? Obyčejný člověk se zájmem o vše nové, s touhou všechno vyzkoušet, s cílem dobrat se podstaty všech věcí a dějů. Můj pohled na svět ovlivnila kniha Milana Baumana Záhady pro zítřek aneb Po stopách bílých míst dneška, kde autor shrnul poznatky moderní vědy. Nasadila mi mnoho brouků do hlavy a začal jsem se zabývat úplně jinými otázkami, než bylo odpovídající mému věku (tehdy mi bylo 13 let).

Zajímavá byla například stať o vzniku vesmíru. Poznání, že ve vesmíru jsem jen bezvýznamné zrnko prachu bylo na jednu stranu dost zdrcující, ale na druhou stranu obrovská výzva. Už jen to, že jsem. Kolik náhod se muselo sejít, kolik věcí muselo předcházet tomu, abych si tohoto světa mohl v klidu užívat. Každopádně by byla škoda tuto šanci promarnit. Už nikdy se nebude opakovat.

Nechápu války, rasismus. Vše má spojitost s utrpením, strádáním, nesvobodou. Nemám rád demagogie, slepou víru, pomluvy a lidi, kteří je šíří. Přímo nesnáším oplzlý kecy. Z mého životního kréda - všechno zlé je k něčemu dobré - vyplývá, že se snad ani nedokážu naštvat, protože se vždy snažím pohlédnout na věc i z té druhé stránky (nebo jsem flegmatik?).

Možná že lidé, co mě znají osobně, mě vidí odlišně. I mně samotnému se kolikrát zdá, že žiji několik paralelních životů a v každém se chovám trochu jinak. Hodně záleží na společnosti, ve které se zrovna pohybuji, ale vždy se snažím zachovat si svou vlastní tvář a důstojnost.

Jsem složitá osobnost a těžko hledám své místo - roli - ve společnosti. Ale v jádru jsem optimista a život milující člověk.

Jméno: Tošovský Jan

Bydliště: Hroška

Zájmy: Historie, programování, astronomie, kosmologie, novinky z vědy a techniky

Pokud Vás zajímají mé "umělecké" výtvory, dovoluji si Vás pozvat do své virtuální galerie.